Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

 1922

 V roce 1922 zemřela znamenitá napravovačka kloubových vymknutin, Barbora
Kohoutová, rolnice na odpočinku, ve věku 84 roků, statek čp. 7. Barbora Kohoutová
byla známá po celém okolí, k níž se lidé z naší i vedlejších obcí k rovnání vymknutin
uchylovali. Budiž její zásluze "vždy" zachována úcta a čestná památka.

Dne 8. září 1922 byl postaven tělocvičnou jednotou Sokola pomník padlým
vojínům v 1. světové válce v ceně 3320 Kč. Odhalení pomníku pořádaly tyto
korporace: T.J. Sokol, Sbor dobrovolných hasičů a hospodářská Besídka. Za
sychravého počasí ubíral se smuteční průvod s hudbou k pomníku, vzdáti úctu a
milou vzpomínku padlým hochům za znovuzrození " Vlasti". Pomník byl zasypán
květinami a věnci od občanů a přátel padlých. Dojemnou řeč o utrpení vojínů a
občanů za války přednesl řídící učitel s Dolního Bezděkova Alois Rosol. Ke konci
zahrála hudba "Kde domov můj" a "Nad Tatrou se blýská". Kolem pomníku jest malá
zahrádka osázená květinami, které jsou příbuznými pečlivě ošetřovány. V pomníku
jest vysázeno 14 podobizen padlých vojínů a to: Antonína Čermáka, řezníka, Josefa
Černého, horníka, Václava Horný, kováře, Bohumila Hamouze, obchodního
příručího, Aloise Švejcara, horníka, Václava Kuny, horníka, Josefa Švejcara, horníka,
Ladislava Proška, syna rolníka, Josefa Nežerného, rolníka, Františka Šnobla,
horníka, Františka Landu, horníka, Václava Douši, horníka, Bohumila Šímy,
zámečníka, Václava Kohouta, úředníka.