Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

 

Kaštanka
 
Alej v polesí Ploskov na katastrálním území obce Lhota patří k relativně malým, ale přesto výrazným krajinotvorným prvkům, které tvoří významnou součást ekologické stability v rozsáhlé ploše široce vymezeného prostoru Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, biosférické reservace UNESCO.
Je téměř s podivem, že historie tohoto malého krajinného reliktu a jeho okolí se začala psát již v době
šerého dávnověku. Někdy na sklonku druhého tisíciletí před Kristem, v období archeology a
prehistoriky označovaném jako mladší doba bronzová, se zde usadili pravěcí obyvatelé naší vlasti,
kteří jsou podle typických znaků svého každodenního projevu i pohřebních zvyklostí označováni za lid
jihočeské mohylové kultury. Tento lid, zřejmě jeden z předchůdců keltského etnika, které dalo naší
zemi jméno: Boiohaemum - Bohemia, a to odvozením z názvu jednoho kmene Keltů - Bojů, po sobě
zanechal památku nedaleko odsud, na dohled od úpatí Spanilé hůrky.
Je jím malá skupina žárových mohyl, ve které byli pochováni příslušníci neznámého kmene dávných
zemědělců a válečníků. Archeologický výzkum těchto pravěkých památek prováděl ve dvacátých
letech téměř minulého století profesor Albín Stocký, za občasného zvídavého dozoru prvního
presidenta samostatné Československé republiky T. G. Masaryka, který sem dojížděl na koni z
nedalekých Lán, místa svého oblíbeného pobytu. Skrovná výbava těchto mohyl, kam byli po spálení v
keramických popelnicích uloženi příslušníci dávného národa - bronzový meč a dláto, amfora, a řada
keramických zlomků, je dnes uložena v pražském Národním museu. Terénní průzkumy, prováděné na
samotné Spanilé hůrce i nedalekém vrchu Krchůvek, který již svým názvem svádí k mnoha
romantickým výkladům, přinesly ve dvacátých letech, možná jen zatím, negativní zjištění.
Po tomto pravěkém intermezzu se historie lidského rodu tomuto území po mnoho staletí úspěšně
vyhýbá. Až někdy v období vrcholného středověku se jeho východní část promění ve frekventovanou
tepnu, po níž proudí poutníci, zboží i řemeslné výrobky mezi Smečnem, Lány a Nizborem. O
významné úloze této kdysi živé středověké silnice, v současnosti polní cesty, která slouží převážně
pěším turistům a jen výjimečně cyklistům, dnes svědčí jen nevýrazné, ale v některých částech přesto
patrné pozůstatky středověkého dláždění zdejší starobylé komunikace.
Ke kdysi bohaté historii této stezky se vztahuje i pověst, vážící se k nedalekému pomístnímu názvu U
Matěje, která se od nepaměti traduje v obci Lhota a zřejmě pochází z dob její zašlé slávy a bývalého
významu. V tomto malém rybníčku, zřejmě původním močálu, prý zmizel forman Matěj i se svým
vozem s krytou plachtou, plným vzácného zboží, taženého párem volů. Dnes již sotva zjistíme, co je
na celé události pravda, ale snad se k ní mohl vztahovat kamenný památník, možná smírčí kámen,
který po dlouhá staletí stával při okraji cesty, a který byl v roce 1995 přemístěn na náves do Lhoty.
Místo něho zde byl v
červnu 1999 u příležitosti I. Evropského dne parků vysvěcen děkanem Ptáčkem z unhošťské fary
křížovníků s červenou hvězdou nový dřevěný kříž, který nahradil svého předchůdce.
Samotná alej, kterou tvoří neuvěřitelný počet 400 stromů byla vysazena ke konci první poloviny 19.
století, kdy byly zakládány podobné aleje podle francouzských vzorů v blízkosti šlechtických sídel a
svou návazností přímo na budovu či park je propojovaly se sousední krajinou v jeden celek. Jednalo
se o promyšlenou krajinářskou úpravu, z jejíchž zbytků si dnešní zahradník může vzít nejeden příklad.
Celá lokalita, kterou tvoří 327 koňských kaštanů (jírovec maďal - Aesculus hyppocastanum L.), 63 lip
malolistých (srdčitých - Tilia cordata Milí.), 4 jeřáby (jeřáb břek - Sorbus torminalis /L./ Crantz), 3 duby
(dub zimní - drnák - Quercus petraea /Mattuschka/ Liebl.) a 3 olše lepkavé (olše černá - Alnus
glutinosa /L./ Gaertn.) byla v roce 1998 péčí Správy CHKO Křivoklátsko, biosférické reservace
UNESCO revitalizována a prohlášena za chráněnou lokalitu. V roce 1999 se zde při příležitosti I.
Evropského dne parků uskutečnila první slavnost Rozkvetlé Kaštanky, která založila novou tradici
výročních svátků obyvatel obce Lhoty a okolí.